|
|
HYGIENICKÁ KVALITA RYB VE VÝZNAMNÝCH RYBÁŘSKÝCH REVÍRECH LUŽNICE 6, BEROUNKA 1, OTAVA 4, OTAVA 7 (P)
BARTOŇ, Jiří
Hlavním cílem této práce bylo zhodnotit hygienickou kvalitu ryb z významných rybářských revírů: Berounka 1, Lužnice 6, Otava 4, Otava 7 (P). Odlov ryb byl proveden v roce 2010 pomocí elektrického agregátu a rybářských udic. Bylo uloveno 173 jedinců náležejících ke 13 různým druhům ryb. Vzorky rybí svaloviny byly analyzovány na přítomnost těchto látek: Hg, Pb, Cd, PCB, DDT a jeho metabolitů (DDE a DDD), a-HCH, b-HCH, y-HCH, HCB. Vzorky svaloviny cejna velkého (Abramis brama) byly odebrány ve všech sledovaných revírech (výjimkou byla Otava 7) a cejn byl použit jako referenční druh pro porovnání kontaminace sledovaných lokalit. Výsledky analýz byly porovnány s platnými hygienickými limity. Hodnoty kontaminace byly ve většině případů velmi nízké a hluboko pod limity. Rtuť byla identifikována jako rizikový kontaminant ve všech sledovaných revírech. Průměrné koncentrace rtuti ve svalovině cejna velkého byly v rozmezí 0,261-0,284 mg/kg a byly ve všech řekách podobné. Hygienický limit pro rtuť (0,5 mg/kg) byl překročen pouze ve 4 případech - jeden individuální vzorek cejna velkého z Otavy, dva směsné vzorky bolena dravého (Aspius aspius) z Berounky a Lužnice, jeden směsný vzorek okouna říčního (Perca fluviatilis) z Otavy. Nejvyšší hodnota celkového obsahu rtuti (0,768 mg/kg) byla zjištěna u bolena dravého z Lužnice. Všechny koncentrace perzistentních organochlorovaných polutantů v rybí svalovině byly hluboko pod platnými hygienickými limity. Jediné zdravotní riziko představoval zvýšený obsah rtuti.
|
|
|
Vliv kvality vody na rybářsky využívané ichthyocenózy v Berounce, 1975-2003
Pivnička, K. ; Humpl, Martin
V letech 1962-2004 byl zaznamenán postupný nárůst koncentrací NO3-, NH4+, Cl- a SO42- až do konce 80-tých let, kdy nastal jejich postupný pokles; pouze hodnoty BSK pozvolna klesaly po celé sledované období. Tyto environmentální faktory (EF) spolu s údaji z rybářských statistik z revírů B7 a B8 na řece Berounce u Radnic byly použity k hodnocení variability struktury rybích společenstev ve vztahu k vybraným EF v několika RDA modelech. Nejlepšího výsledku v obou revírech bylo dosaženo použitím modelu o 3 EF (BSK, NO3-, SO42-), další modely se čtyřmi (pěti) faktory vysvětlily více variability, vliv některých EF však byl neprůkazný. Parciální vliv výlovů kapra (jako EF) na výlovy ostatních druhů ryb nebyl průkazný v B7, ale byl těsně nad hranicí průkaznosti v B8 (p=0,036). Změny frekvencí jednotlivých druhů ryb v rybářských statistikách jsou ovlivněny EF; rybářské statistiky lze použít k hodnocení změn rybích společenstev v minulosti.
|
host ::
RSS.